Otevřená Společnost

Stanoviska:

__________
Ekonomická krize v mnoha ohledech negativněji dopadá na ženy. Požadujeme rozvinutí systému sociálního zabezpečení a rozpracování podpory v nezaměstnanosti, která v době krize roste a zvyšuje riziko chudoby. Požadujeme důstojnou mzdu za důstojnou práci. Ženy vydělávají za stejnou práci v průměru o 23 % méně než muži. Požadujeme rovnou mzdu za stejnou práci.

Ženy představují většinu globálních chudých, kteří žijí z příjmu 2 dolary na den. Požadujeme řešení této problematiky a zlepšení situace chudých ve světě. 50 % českých žen se po rozvodu ocitá na hranici chudoby, má k dispozici 1,5 násobek životního minima. Romské ženy jsou v ČR ohroženy více chudobou a sociálním vyloučením a čelí vícenásobné diskriminaci.

Požadujeme dodržování antidiskriminačního zákona ze strany zaměstnavatelů a poskytovatelů a zrychlení soudních řízení.

Požadujeme důsledné dodržování mezinárodních úmluv týkajících se ženských a lidských práv, zejména Pekingské akční platformy, CEDAW a dalších mezinárodních úmluv jako např. Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Požadujeme jejich uplatňování jak vzhledem k českým občanům a občankám, tak vzhledem k cizincům a cizinkám žijícím na území ČR.

Podporujeme úsilí o předcházení válečných konfliktů, požadujeme také zapojení žen v prevenci a při řešení válečných konfliktů, protože ozbrojené konflikty hůře dopadají na ženy.

V České republice zažije násilí ze strany svého partnera během svého života 38 procent žen. Každý rok jsou zavražděny desítky žen rukou svého partnera či manžela. Oficiálně jsou hlášena 1-2 znásilnění denně. Až 95 % případů domácího násilí se odehrává před očima dětí. Požadujeme, aby děti nebyly u soudu svěřovány do péče násilným otcům. Požadujeme stop násilí na ženách.

Přestože počet žen absolventek vysokých škol překračuje 53 %, ženy nejsou ekvivalentně zastoupeny ve vědeckých pozicích a na vedoucích místech ve školství, vědě a výzkumu. Požadujeme rovný přístup žen na tyto pozice.

Čekají nás již třetí volby, po kterých klesne zastoupení žen v politice. Požadujeme, aby politické strany nominovaly více žen na volitelných místech kandidátních listin.

Požadujeme umožnit ženám skutečně svobodnou volbu během těhotenství, při porodu a při péči o malé děti a volbu osob poskytujících zdravotnickou péči.

Požadujeme genderově citlivý přístup k dívkám a chlapcům, aby byly odstraňovány genderové stereotypy v jejich výchově, které výrazně omezují jejich svobodný rozvoj.

Požadujeme důslednou regulaci médií a reklamy z hlediska genderové citlivosti vzhledem k cílové skupině dospívajících a dětí. Považujeme to za zásadní z hlediska jejich svobodného vývoje a rozvoje vlastního pozitivního sebehodnocení.

Ženy využívají hromadnou dopravu 2x více než muži. Požadujeme veřejnou podporu rozvoje hromadné dopravy a její bezbariérovost.
__________

Předneseným stanoviskům předcházela více než tříhodinová diskuze v Evropském domě, kde debatovaly:

Petra Kubálková, Centrum ProEquality, Otevřená společnost o.p.s.
Zuzana Uhde, Gender & sociologie, Sociologický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i.
Linda Sokačová, Gender Studies, o.p.s.
Kateřina Machovcová, Evropská kontaktní skupina
Jana Smiggels Kavková, Fórum 50 %
Petra Sovová, Hnutí za aktivní mateřství
Marie Vavroňová, ROSA
Kateřina Jonášová, moderátorka

Diskusní setkání zahájila Jana Hradilková ze sdružení Berkat, které ve spolupráci s Českou ženskou lobby během Týdne akcí ke 100. výročí MDŽ pořádá sbírku Ženská solidarita přes hranice na projekt Praktický rodinný institut Eva – PRIE v Grozném v Čečensku. Tento projekt se zaměřuje zejména na doplňující vzdělávání dívek. Snaží se naučit dívky hledět dále do budoucna a vnímat dlouhodobější alternativy ke stresovému způsobu života, který zažívaly během války. Spojit psychický, sociální a poznávací rozvoj osobnosti tak, aby mladé ženy byly vybaveny pro roli nastávající matky, ale aby byly také schopny prosadit se na trhu práce a cítily potřebu dalšího sebevzdělávání.

Cílem setkání bylo reflektovat působení neziskových organizací sdružených v České ženské lobby v oblasti genderové problematiky a feminismu, poukázat na to, jaké palčivé problémy neziskové organizace vnímají v otázce postavení mužů a žen a jaké vidí řešení. Panelistky diskutovaly o vnímání Mezinárodního dne žen českou společností a jeho odkazu k aktivismu. Byly diskutovány mezinárodní úmluvy zavazující k genderové rovnosti, především Pekingská akční platforma (Peking +15), která slaví patnáctileté výročí. Platforma byla i stěžejním mezinárodním dokumentem, který provázel 54. Zasedání Komise OSN pro postavení žen v New Yorku. Českou republiku na zasedání reprezentoval ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Pekingská akční platforma stanovuje 12 kritických oblastí, v nichž je nutné sledovat postavení žen v jednotlivých společnostech.

Každá panelistka vnesla do diskuse zkušenosti z působení ve své organizaci, a tedy určitý přístup a témata. Jako důležité se například ukázalo otevírat opomíjená či tabuizovaná genderová témata (např. postavení dívek a chlapců, domácí násilí a genderové násilí), usilovat o systémové změny (např. posilování postavení žen), informovat veřejnost a odpovědné orgány, zaměřovat se na aktivismus migrantek, ženy v politice, české porodnictví, domácí násilí apod.

Panelistky debatovaly také nad významem MDŽ a obecně aktivismu. Zuzana Uhde z Oddělení Gender & Sociologie Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. poukázala na vyprázdněný význam MDŽ v české společnosti jako dědictví minulosti. „Politici a političky stále připomínají, že jde o komunistický svátek, a přehlížejí to, co se děje ve světě – např. Světový pochod žen nebo Globální stávka žen, tedy mobilizační aktivity mnoha žen i mužů.“ Jana Smiggels Kavková z Fóra 50 % popsala svoji zkušenost z Nizozemí, kde dlouho žila: „Oslavy MDŽ jsou v Nizozemí něco naprosto přirozeného. Čekala jsem to i tady.“ Moderátorka Kateřina Jonášová také vznesla otázku, jaká by měla tedy být nová tvář MDŽ zbavená nálepek z totalitní minulosti. Panelistky se shodly, že nejde o to, aby měl MDŽ jednotnou tvář, ale naopak, že jde o různost a mnohost témat.

Zazněla také kritika politické reprezentace České republiky. Ta se omezuje často pouze na rovinu proklamací, když se jedná o úmluvy ošetřující postavení mužů a žen, a už nepřikračuje ke konkrétním a reálným činům. Diskutující se věnovaly především Pekingské akční platformě, která je komplexním nástrojem pro naplňování rovných příležitostí mužů a žen. Stínovou zprávu k plnění cílů této úmluvy připravuje a v brzké době zveřejní Centrum ProEquality při Otevřené společnosti, o.p.s. Její reprezentantka, Petra Kubálková, uvedla několik poznatků z analýzy: „Co se týče rozhodovacích a mocenských pozic, v mezinárodním porovnání klesla Česká republika na 78. místo, za Etiopii, Kambodžu či Uzbekistán. Žádná vláda v historii České republiky dosud nepřekročila počet tří žen ve vládě a počet poslankyň po volbách v roce 2006 klesl. Komunální úroveň je pro ženy mnohem příznivější a zastoupení žen na této úrovni politiky neustále mírně stoupá.“

V druhé části diskuse panelistky a účastnice a účastníci formulovali stanoviska podle 12 oblastí Pekingské akční platformy. V každé oblasti diskutovaly, jaká problematika se opomíjí a na co je důležité upozornit. Stanoviska přečetli na Staroměstském náměstí na následném happeningu. Členky České ženské lobby také formulovaly dopis adresovaný premiérovi vlády Janu Fischerovi, ve kterém apelují, aby česká vláda věnovala vyšší pozornost řešení otázek (ne)rovnosti žen a mužů v české společnosti, popisují konkrétní problematické oblasti a navrhují možnosti řešení.

Kontakty:
Alexandra Jachanová Doleželová, předsedkyně České ženské lobby, Gender Studies, o.p.s., alexandra.jachanova@genderstudies.cz, 777 132 417

Petra Kubálková, členka výboru České ženské lobby, Centrum ProEquality, petra.kubalkova@osops.cz, 777 287 405

Lenka Vrbová, koordinátorka, info@czlobby.cz, 777 222 826

Více informací najdete na Facebooku České ženské lobby a na www.czlobby.cz

Týden akcí ke 100. výročí Mezinárodního dne žen je podpořen nadačním fondem Slovak-
Czech Women´s Fund.

Mediálními partnery jsou Radio 1 a Radio Wave.

Členské organizace České ženské lobby:

APERIO – Společnost pro zdravé rodičovství, Asociace podnikatelek a manažerek ČR, Česká asociace dul, České duly, Český helsinský výbor, Český svaz žen, Evropská kontaktní skupina, Fórum 50 %, Gender Studies, Hnutí za aktivní mateřství, Klub K2, Manushe, Moravská asociace podnikatelek a manažerek, Národní kontaktní centrum Ženy a věda (SoÚ AV ČR), NESEHNUTÍ Brno, Oddělení Gender a sociologie SoÚ AV ČR, Otevřená společnost,  proFem, Rodinné centrum Pexeso, Rosa, Rozkoš bez rizika, Soroptimist International – Pražský klub, UNIPA.

 

Tuto tiskovou zprávu si můžete také stáhnout v našem archivu tiskových zpráv.