Studijní cestu zaměřenou na sdílení zkušeností mezi slovenskými a českými samosprávami při začleňování Romů na lokální úrovni zorganizovala Otevřená společnost a Rómský inštitút v Bratislavě ve dnech 24. až 27. listopadu 2014.
Účastníci z několika českých měst navštívili Dolný Kubín na severním Slovensku, ve kterém je dlouhodobě realizován program obecního sociálního bydlení pro lidi ohrožené sociálním vyloučením formou modelu prostupného sociálního bydlení. Následně navštívili město Spišský Hrhov, který je znám svým komplexním a dlouhodobým přístupem k začleňování Romů.
Cílem studijní cesty byla výměna zkušeností mezi slovenskými a českými samosprávami při začleňování Romů. Tento pobyt je nedílnou součástí vzájemného vzdělávání, které má napomoci ke změnám ve veřejných politikách i ve společnosti.
Akce se uskutečnila v rámci mezinárodního programu Institutu otevřené společnosti Budapešť (OSI) Making the Most EU Funds for Roma zaměřeného na efektivní využívání fondů EU a dalších veřejných zdrojů na sociální začleňování Romů.
Prohlédněte si fotogalerii z návštěvy jednotlivých obcí.
Zpětná vazba účastnice cesty Mgr. Marjana Brativnyk, vedoucí sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, Olomouc:
Dobrý den,
chtěla jsem vám moc poděkovat za perfektně zorganizovanou studijní cestu. Pan řidič byl perfektní, program velmi zajímavý (inspirace na několik let dopředu). A hlavně se jednalo o opravdové případy pozitivní praxe - bylo příjemné vidět, že stačí dobra vůle a trochu snahy, a vše může fungovat. Odjížděli jsme naprosto nadšené z toho, co jsme měli možnost vidět, a taky trochu rozlítostnění z té skutečností, že ještě nějakou dobu bude trvat, než v ČR budeme mít podobný přístup a snahu problémy řešit, ne je odsouvat.
V Dolním Kubíně jsme měli možnost se dozvědět vše o jejích skvěle fungujícímu systému prostupného bydlení. Mají to opravdu skvěle podchycené. Nejvíc mně zaujal koncept takzvané "ohrevovně", což je místnost, dveře které se otevírají pomoci speciálního čipu, a je tam vyhřívaná podlaha. Kterýkoliv člověk bez přístřeší může projevit zájem tuto místnost využívat, následně je mu vydán čip ve formě přívěsku na klíce. A dotyčný může pak dle svého uvážení tam chodit přespávat. přičemž důležité je, že muže byt v jakémkoliv stavu - klidně pod vlivem alkoholu nebo drog. Jediná podmínka je, že musí po sobě ráno uklidit. A pokud bude mít zájem, tak muže taky ráno využit služeb sociálního pracovníka. Myslím si, že něco podobného v ČR velmi chybí - podmínka přespaní na azylovém domě nebo noclehárně je právě to, že klient bude střízlivý - což pro lide, kteří mají závislost, je skoro nesplnitelné.
Dále už je to klasický systém prostupného bydlení - horší ubytovna - lepší ubytovna - klasická bytovka (jsou dvě, a jsou velmi pěkné, u nás by klienti byli vděčni za takové bydleni). Zajímavé je to, že není nikterak omezeno, kolik krát člověk může v systému propadnout. Vyprávěli mi o klientu, který propadl čtyřicet krát, než nakonec našel v sobě sily, a dal svůj život do pořádku. To by v česku určitě nešlo, určitě by byla stanovena podmínka "3x a dost". Noa Slovensku je to nejspíš dáno i tím, že většina obyvatel jsou věřící, takže mají menší tendence odsuzovat a větší sklon pomáhat. Dále se mi taky líbila skutečnost, že ve srovnání s tím, co mám možnost pozorovat v ČR, tak na Slovensku sociální práci vykonává nesrovnatelně větší počet můžu, což je určitě přínosné. Myslím si ale, že tak pěkně to může fungovat díky jejích zákonům, kdy není třeba, aby klient souhlasil s tím, že bude mít zvláštního příjemce dávek. Obecní úřad v případě, že má pochybnosti o tom, že konkrétní člověk zachází s dávkami tak, jak má, navrhne že dávky půjdou speciálnímu člověku na obcí. Ten v podstatě pro své klienty vykonává funkci finančního manažera. Nevznikají tak dluhy vůči ubytovnám a bytovkám. Klient dostane své dávku do své plné dispozici, až sociální pracovník je si stoprocentně jistý, že už má potřebné kompetence. Často až nějakou dobu po té, co bydli na bytovce a má práci.
Co se tyče Spišského Hrhova, tak pan starosta je naprosto neskutečný. Mám dojem, že neexistuje obor, ve kterém on by se nedokázal uplatnit a vydělat. Jednak je skvěla osobnost, a jednak velmi schopný podnikatel. Jeho obecní firma vydělává v podstatě na všem - mají dotace od státu, staví bytovky, mají technologii na výrobu dlažby, staví dřevostavby, vyrábějí úly a lékárničky, ženy v létě sbírají plody, opravuji vodovodní potrubí... . Koncept dřevostaveb je naprosto skvělý - jedna se o domky 3+1, které se dělají z trámků, které drží pohromadě palety. Je to koncept skládačky, takže na základě plánku je docela jednoduché takovou stavbu postavit. A je to levné - domek vychází na 800 000,-Kč, je prostorný a pěkný. Jeden Rom, který je zaměstnanec obecní firmy, dostal na tři čtvrtě roku neplacené volno, materiál na stavbu jako bezúročnou půjčku od obecního úřadu, a během toho času si vlastními rukami postavil dům - prý tak z 95 procent, jen elektriku mu tam museli zavést. Teď už pracuje, a z výplaty se mu pomalu strhávají peníze za materiál. On a jeho rodina mají kde bydlet, mají to opravdu hezké, a nezruinovalo je to finančně. Dále jsem velice ocenila to, že firma dokáže pružně reagovat na poptávku - když zjistili, že bedýnky na víno, které prodávali vinařům na Jižní Moravě, už nejdou na odbyt, protože Čína je vyrábí levněji, tak se rychle přeprofilovali na výrobu úlů. Dále taky pan starosta zaměstnává ve firmě jen lidí, kteří pracovat chtějí - když za ním přijde obecní povaleč, a stěžuje se, proč ho obec nezaměstná, tak pan starosta vytáhne speciální knihu. tam je podrobně vypsáno, jakou měl dotyčný pracovní morálku, a na to už nelze moc oponovat. Domnívám se, že to je jedině dobře, jelikož to zaručuje pracovní nasazení, dobře výsledky a následně má vliv na získávání zakázek.
Jsem z cesty na Slovensko plna dojmů, u některých věci mně dost mrzí, že je tak nemáme v České republice. Jsem strašně ráda, že jsem měla možnost tam jet, a na vlastní očí vidět, že stačí velmi málo, a věci začínají fungovat. A hlavně, že to vůbec může fungovat. Ještě jednou bych Vám chtěla za tuto možnost poděkovat.
