Kulatého stolu se zúčastnilo celkem 15 diskutujících. Zhruba ve stejné proporci byli mezi diskutujícími zástupci/kyně obchodních společností, státních institucí a nevládních neziskových organizací.
Společně jsme diskutovali, jak podpořit české ženy, aby jich v rozhodovacích pozicích nebylo jak šafránu. Proč to řešíme? Protože nám přijde normální, že žena by měla mít stejnou startovní čáru jako muž. Taky by měla mít stejně neomezený strop, kam až může vystoupat, pokud o to stojí a má na to.
Odpůrci podobných debat namítají, že nejde o pohlaví, ale o kvalifikaci. Stačí se však podívat na zastoupení žen v parlamentu, vládě a také třeba v dozorčích radách podniků se státní účastí, aby bylo zřejmé, že nám tu tiše fungují neformální kvóty pro muže. Během předešlých let jsme díky neodůvodněné preferenci mužského pohlaví mohli na vlastní kůži i peněženku poznat takové talenty, jako byli Jaroslav Tvrdík, Aleš Hřebíček nebo Zdeněk Žák.
Konkrétně jsme diskutovali například plusy a minusy částečných úvazků a shodli se, že důležitější je možnost flexibilní pracovní doby. Shodli jsme se, že je na čase definovat standard Firmy otevřené rovným příležitostem žen a mužů. Firmy, které jej splní, by měly být daňově zvýhodněny a mohly být také transparentně zvýhodněny při státních zakázkách. Víme také, že potřebujeme podobnou databázi talentovaných žen jako svého času vytvořilo Norsko.
Veřejné firmy (státní, krajské a obecní) by měly jít příkladem, bohužel často je tomu přesně naopak. I proto se v řebříčku hodnocení genderové rovnosti potácíme mezi rozvojovými zeměmi (96. místo v Gender Gap Report 2014 – Světové ekonomické fórum).
Osnova kulatého stolu
Osnova předpokládala diskusi 1. argumentů, 2. překážek, 3. opatření vztahujících se k tématu zastoupení žen a mužů v rozhodovacích funkcích ve firmách. Tyto body jsme s diskutujícími prošli díky živé a podnětné debatě.
Argumenty pro vyrovnanější zastoupení
- perspektiva žen klientek (ty co nakupují)
- perspektiva žen zaměstnankyň
- vyšší výkonnost firmy
- reprezentativnost (vedení firmy by mělo být v proporci k zastoupení žen a mužů mezi zaměstnanci)
- diverzita jako přidaná hodnota (jiný pohled a zkušenost)
- postavení ČR vzhledem k ostatním státům (96. místo v Geder Gap Reportu 2014)
Překážky vyrovnanějšího zastoupení
- nedostatek mateřských škol a jeslí
- ženy nejsou navrhovány (dozorčí rady a představenstva), tak pak nemohou být ani obsazovány
- délka rodičovské dovolené
- sebevědomí
- stereotypy a předsudky
- ženy individuálně musí řešit nezvladatelnou systémovou situaci - problém
Opatření podporující vyrovnanější zastoupení
- částečné úvazky
- mají svá plus (krátkodobý efekt)
- mají svá mínus (dlouhodobý efekt)
- vhodné především během rodičovské dovolené
- význam talentových programů
- nepřerušená praxe (pouze VŠ na manažerskou funkci nestačí)
- kvóty mohou fungovat i jako motivující prvek (ženy uvidí, že to má vůbec cenu zkusit)
- databáze talentů s předstihem před zavedením minimálního procenta zastoupení, pak nebude takový problém zavést opatření minimálního 40% zastoupení jednoho z pohlaví mezi uchazečkami/uchazeči v jednotlivých výběrových kolech na nové nebo uvolněné řídící pracovní místo
- typ oboru také hraje roli
- daňové zvýhodnění je doporučitelné za předpokladu definice standardu firmy otevřené rovným příležitostem
- zvýhodnění u státních zakázek je prakticky proveditelné (inspirace praxí s firmami zaměstnávajícími tělesně postižené)
- stát by měl jít příkladem: státní (a.s. a s.p.) firmy by měly splňovat standard firmy otevřené rovným příležitostem
Kulatý stůl byl součástí projektu Diverzita 2013 + Bereme ženy na palubu, který realizují společně Byznys pro společnost z.a., Otevřená společnost o.p.s. a Národohospodářský ústav AV ČR. „Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.“
Kulatý stůl byl součástí konference Úřadu vlády ČR a MPSV: Jak zvýšit zastoupení žen v rozhodovacích pozicích? Aktuální nástroje a opatření. Záštitu nad konferencí převzali ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová a ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier.
