Průzkum se týkal se ochoty veřejnosti kontaktovat policii v případě drobné kriminality a spokojenosti veřejnosti s prací policie. Jeho závěry dále ukázaly, že občané nejčastěji vyjadřují ochotu kontaktovat policii v případech osobní krádeže, krádeže jízdních kol či rozbitého okénka u automobilu. Většina veřejnosti je s prací policie spokojená, ale v případě nespokojenosti by si oficiálně na policejní postup stěžovala pouhá 4 % občanů.
„Průzkum potvrdil naši zkušenost, že veřejnost se nejčastěji dostává do kontaktu s policií v případě dopravních přestupků a méně závažné trestné činnost,“ říká k výsledkům průzkumu Martin Marek, manažer programu Policie jako služba veřejnosti.
Lidé hlásí krádež peněženky, spoluobčany neudávají
V případě drobných přestupků by se lidé na policii téměř vždy obraceli v situacích, ve kterých hrozí, že by jim vznikla větší či menší osobní škoda - například při krádeži vlastního jízdního kola, krádeži peněženky, rozbitého okénka u automobilu atp. „Nezáleží nám však jen na osobním vlastnictví, jsme vnímaví také ke svému okolí“, říká Lucie Žáčková ze STEM/MARKU. Více než 80 % lidí by vyhledalo služby policie, pokud by svou aktivitou mohlo pomoci cizímu člověku (nalezení cizí peněženky či pomoc nehybnému bezdomovci). Naopak v případě drobných přestupků proti veřejnému pořádku by se lidé na policii spíše neobrátili (typicky pokud by se jednalo o nalévání alkoholu nezletilým v restauraci, zjištění poškozeného dopravního značení či parkování cizího auta na chodníku). „V rozhodnutí kontaktovat policii hraje roli jak naše očekávání, tak předchozí zkušenost. Negativní zkušenost či malá důvěra ve vyřešení drobného přestupku naši ochotu vyhledat služby policii snižuje“, vysvětluje Lucie Žáčková ze STEM/MARKU. Lidé policii nekontaktují právě proto, že podle nich policie v případě drobného přestupku stejně nic nepodnikne. Významnou bariérou jsou i obavy ze zdržení a ze starostí, které z kontaktování policie vyplynou. Neukazuje se, že by se lidé neobraceli na policii kvůli tomu, že by ji obecně neměli rádi. Tento důvod je podle výzkumu STEM/MARK zcela marginální.
„Ochota obrátit se na policii je paradoxně nejvyšší v případech dobré kriminality, u které má policie dlouhodobě nejnižší úspěšnost objasněnosti[1],“ komentuje výsledky průzkumu Martin Marek z Otevřené společnosti a dodává: Za varovné pro zlepšování policejní práce vnímáme existující bariéru pro podání oficiální stížnosti na činnost policie, pokud jsou s její prací občané nespokojeni. V průzkumu vyjádřilo ochotu podat oficiální stížnost na práci policie pouze 4 % respondentů“.
Exkluzivní výzkum pro Otevřenou společnost realizovala agentura STEM/MARK. Sběr dat probíhal od 27. do 30. dubna 2015 prostřednictvím internetového dotazování (CAWI). Výsledný soubor je reprezentativní vzorek internetové populace ČR ve věku 15-59 let podle pohlaví, věku, vzdělání a regionu. Velikost vzorku je 502 respondentů.
Kompletní výsledky exkluzivního výzkumu najdete na Slideshare profilu STEM/MARK.
Otevřená společnost v návaznosti na výsledky exkluzivního průzkumu společnosti STEM/MARK spouští projekt online policejní poradny.
Poradna bude veřejnosti poskytovat poradenství v případech kontaktu s policií. Jedním z hlavních cílů poradny je poradit občanům, co v konkrétních případech dělat, pokud nejsou s prací policie spokojeni.
[1] Objasněnost vybraných trestných činů za rok 2014 v procentech: kapesní krádeže 6 %, krádeže jízdních kol 18 %, krádeže věcí z aut 10 %. Zdroj: www.mapakriminality.cz
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz