Výzkum mapoval vzájemný vztah etnicity (romské etnicity) a genderu ve výuce na 1. stupni základních škol. Oba znaky mohou způsobovat nerovnosti ve vzdělávání a ve svém propojení mohou nerovnosti prohlubovat.
Cílem výzkumu bylo odpovědět na dvě otázky:
- Jak vstupuje vzájemné působení genderu a etnicity do interakce mezi vyučujícími a dětmi v průběhu školního vzdělávání na prvním stupni ZŠ?
- Jakým způsobem vyučující přistupují k žákům a žákyním ve smíšených třídách z hlediska genderu a etnicity?
Z výzkumu vyplynulo, že školy se snaží o individualizovaný přístup k jednotlivým dětem, ale i přesto (nereflektovaně) používají gender a etnicitu jako třídící znaky, které jim dovolují se lépe orientovat v komplexní sociální realitě. Etnicita je pro ně viditelnější znak než gender. Oba znaky mají podobnou strukturu – jsou dobře viditelné, bývají naturalizovány (považovány za biologicky dané) a spojují se s nimi obsáhlé stereotypní představy, které mohou způsobovat nerovnosti.
Aby školy existující genderové a etnické nerovnosti neprohlubovaly, nýbrž naopak přispívaly k jejich odstraňování, je nutné věnovat pozornost tomu, aby vyučující začali vědomě pracovat s jejich existencí, a to směrem k jejich záměrnému omezování. To znamená prohloubit jejich povědomí o genderu a etnicitě. Více než třetina vyučujících v dotazníkovém šetření připustila, že nemá dostatek informací.
Jak v případových studiích, tak v dotazníkovém šetření vyučující vyjádřili svoje přesvědčení, že nižší úspěšnost romských dětí nesouvisí primárně s jejich menším nadáním. Představa škol o tom, co dítě musí zvládnout, aby bylo školně úspěšné, předpokládá pravidelnou a poměrně intenzivní domácí práci. Tu podle učitelských zkušeností velká část romských rodičů (ovšem zdaleka ne všichni) nedokáže realizovat. Příčiny přitom spatřují do velké míry v příliš náročných životních podmínkách romských rodin.
Vyučující si uvědomují, že školní úspěšnost dětí je podmíněna v tuzemských podmínkách poměrně vysokou mírou přípravy a podpory doma. V té souvislosti upozorňují na systémové znevýhodnění některých romských rodin, které se díky sociálními znevýhodnění a náročným životním podmínkám nemohou domácí přípravě věnovat v dostačující míře. V některých případech je nižší podpora ze strany rodin některými vyučujícími interpretována jako "nezájem o vzdělání". Právě tato výzkumná zjištění poukázala na potřebu propojení a vzájemného dialogu mezi romskými rodiči a školou. Cílem našeho projektu je získat reflexi romských rodičů, ale i expertů na zjištěné údaje.
Z hlediska zvýšení školní úspěšnosti romských chlapců a dívek doporučujeme vyjít z učitelských zkušeností a zaměřit podporu na zintenzivnění spolupráce mezi školami a romskými rodinami a na podporu přípravy na vyučování u romských dětí. Konkrétně se jedná o následující opatření:
- Posílení odpoledních aktivit organizovaných školou, a to jednak pravidelné doučování a pomoc s domácími úkoly, a jednak zájmové kroužky. Školy by měly získat na tyto aktivity prostředky od zřizovatele, resp. MŠMT.
- Zintenzivnění školních aktivit pro rodiče tak, aby se cítili ve škole vítaní.
- Intenzivnější informování rodičů o školních požadavcích, a to způsobem, který bude kulturně senzitivní a zvýší tak pravděpodobnost porozumění a přijetí požadavků ze strany rodičů.
- Systematičtější dlouhodobá finanční podpora pedagogických asistentů a asistentek na školách ze strany zřizovatele.
- Častější využívání vzorů školně a profesně úspěšných osob z romské komunity v rámci školního vzdělávání.
- Školou či obcí organizované doprovázení dětí do a ze školy, které rodiny mohou využít v případě obtížného zajištění vlastního doprovodu.
- Silnější spolupráce mezi školami a OSPODem v případě absencí dětí na školním vyučování.
- Metodická podpora vyučujících - především směrem k jejich schopnostem vyučovat ve smíšených třídách a jejich vzdělávání o romské kultuře, které by snad přispělo k eliminaci nedorozumění mezi školou a romskými rodinami.
Kompletní výsledky výzkumu budou již brzy zveřejněny v závěrečné zprávě.
