Jak postupovat, když chcete správně vyřídit žádost o informace?

Všechny informace, které uchovávají orgány veřejné správy, v zásadě patří veřejnosti, občanům, daňovým poplatníkům. Z tohoto pravidla existují výjimky jen tam, kde je to odůvodněné ochranou svobody a práv druhých osob (osobní údaje, výjimečně obchodní tajemství, utajované informace neboli tzv. „státní tajemství“ atd.).
 
Občané tedy mají právo vyžádat si informace z obce či kraje. Činí tak postupem podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
 
Členové zastupitelstva mají nad to ještě rozšířené možnosti podle zákona o obcích (krajích). Pracovníci obce, kteří dostanou žádost o informaci, jsou někdy zaskočení. Mají pocit, že žádostí někdo zpochybňuje jejich práci, chce někoho obvinit či že jde o politický souboj. Jindy jsou popuzeni tím, že na základě informací mohou firmy vytvářet produkty, na kterých pak vydělávají. V neposlední řadě existují případy, kdy představitelé obce udělali něco špatně (buď jen chybovali, anebo jde o korupci či zneužití veřejných prostředků); pak žádost berou jako přímé ohrožení.

V odpovědích na nejčastější otázky nabízíme praktický postup jak projít vyřízením žádosti, podaný zejména z procesního hlediska. Jednoduchý návod se však nemůže věnovat posouzení oprávněné ochrany jednotlivých informací, které je složitější.
 
Doporučujeme vám také projít si náš e-learningový kurz na téma poskytování informací, který má akreditaci Ministerstva vnitra, je zcela zdarma a můžete ho absolvovat jako součást průběžného vzdělávání, o němž rozhoduje vedoucí úřadu. Pokud nejste přímo vedoucím, můžete vedoucímu kurz doporučit. 

Číst více

Osvojte si vše, co úředník potřebuje vědět, v našem praktickém kurzu!

Nabízíme seminář na téma svobodného přístupu k informacím

Vše podstatné v 1 dni

  • Kurz vede jeden z nejvýznamnějších odborníků v dané oblasti Oldřich Kužílek.
  • Jednodenní setkání zahrnuje teoretický i praktický blok.

Máte zájem? Nebo se chcete zeptat na bližší informace?

Nezávazně nám napište

Přečtěte si, co úředníci nejčastěji řeší

  • Žádost převezme podatelna (fyzická či elektronická), přidělí jednotné spisové číslo pro celý proces vyřizování žádosti (pro poskytnutí informací, sdělení, výzvy, rozhodnutí a též pro případné k věci došlé stížnosti, odvolání, jakož i pro evidenci žaloby a  vyjádření k žalobě).
  • Stanoví se název žádosti (obvykle využitím označení, které použil žadatel buď v úvodu žádosti – např. „věc: Poskytnutí informací o .....“. Jednotné spisové číslo a název žádosti se zavede do elektronické evidence přístupné všem organizačním složkám (pokud se agenda žádostí takto vede).
  • U opakované žádosti je vhodné tuto skutečnost uvádět v názvu žádosti, žádost pak má jiné spisové číslo než původní žádost, na kterou pouze odkazuje.
  • Žádost by u větších měst a obcí měl vyřizovat specialista ve spolupráci s jednotlivými věcnými odbory. Možné je též vyřízení přímo určenými pracovníky jednotlivých věcných odborů.
     

Pokud je žádost o informace poslána elektronicky, je považována za doručenou v okamžiku, kdy se zobrazí v příslušném poštovním klientu elektronické podatelny. V případě, že dojde mimo pracovní dobu, považuje se za okamžik doručení až začátek následující pracovní doby, kdy pracovník či pracovnice podatelny zprávu zobrazí.

  • Žádost nebyla doručena na elektronickou podatelnu, přestože ji subjekt zřídil a uvádí její adresu na svých stránkách. Vyřizuje se jako obecné podání mimo režim Infozákona.
  • Když není zřejmé, kterému povinnému subjektu je žádost určena.
  • Když není zřejmé, že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu Infozákona.
  • Když u žadatele není uvedena žádná doručovací adresa (fyzická, elektronická). V takových případech se nejedná o žádost a dokument je možné odložit (§ 14/5/a Infozákon). Odesílateli se ale, pokud to lze, má přinejmenším poskytnout informace o tom, že podání není žádostí podle Infozákona. Také lze odpovědět neformálně v rozsahu, ve kterém to dotaz umožňuje. 

Pokud chybí některý z údajů (jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu), ale nedostatek údajů o žadateli nebrání žádost vyřídit a pro další postup tyto údaje nejsou nutné (zprávy lze žadateli např. zaslat na elektronickou adresu), žádost se vyřizuje dále bez vyžadování upřesnění. Pokud však nedostatek údajů o žadateli brání žádost vyřídit a pro další postup je nutná přesná identifikace žadatele (např. vydávat rozhodnutí, odmítnout rozhodnutím, požadovat úhradu nákladů, poskytovat informace na základě podlicenční smlouvy), zašlete žadateli výzvu k doplnění.

Určí se vlastní předmět žádosti. Cílem je odlišit obsah žádosti, jímž se skutečně požadují informace, od ostatního obsahu žádosti, který nemá na její vyřízení vliv. Vlastním předmětem je část, která pojmenovává a upřesňuje požadované informace. Vlastním předmětem žádosti není např. popis předchozí snahy o získání informace, kritika práce povinného subjektu, tvrzení nějaké skutečnosti, která se dle názoru žadatele měla stát důvodem pro vznik požadované informace a podobně. Tyto ostatní skutečnosti, tvrzení a názory se nesmějí stát předmětem vyřizování, posuzování, polemiky. Je-li to vhodné a nekonfliktní, zejména přispěje-li to k lepšímu přehledu žadatele o existujících informacích a postupech v daném kontextu, lze je v doprovodné poznámce nad rámec vyřízení žádosti komentovat.
 
Je vhodné vlastní předmět žádosti pro další vyřízení zřetelně vyznačit. Vyřízení se musí opírat výhradně o vlastní předmět žádosti. Nepřípustné je podrobovat jakékoliv analýze ostatní obsahy žádosti, obvykle to vede k jejímu chybnému vyřízení.

Posuďte, zda jde o opakovanou, anebo částečně opakovanou žádost. Podle jména a příjmení žadatele a názvu žádosti v evidenci zjistěte, zda již od téhož žadatele někdy dříve došla žádost stejného názvu, případně stejného či téměř stejného obsahu. Pokud ano, zjistěte, zda předchozí žádost byla řádně vyřízena, jaké informace již byly žadateli poskytnuty („dříve poskytnuté informace“), zda se nová žádost liší od té předchozí ve vlastním předmětu žádosti. Nový rozsah se stává vlastním předmětem žádosti.
 
Pokud předchozí žádost byla řádně procesně vyřízena, ale nebyl poskytnut celý obsah požadovaných informací (například informace podléhají ochraně), stávají se dříve neposkytnuté požadované informace vlastním předmětem žádosti. Jejich poskytnutí bude posouzeno dále.
 
Pokud informace zcela nebo zčásti již byly poskytnuty na základě dřívější žádosti, žádost zcela nebo zčásti odmítnete rozhodnutím. Je potřebné prověřit, že v čase mezi podáním žádostí nedošlo ke změně obsahu informací požadovaných pod stejným označením. Podle některých názorů dokonce není třeba vydávat v tomto případě rozhodnutí a postačuje sdělení.
 
Pokud informace opakovaně požadované v nové žádosti byly při vyřízení předchozí žádosti oprávněně odepřeny (rozhodnutím o odmítnutí žádosti), žádost v části již odepřené znovu vyřiďte na základě nového posouzení. V naprosté většině případů půjde prakticky o identické vyřízení. V odůvodnění (ať už sdělení o odložení, kdy informace se nevztahuje k působnosti, anebo rozhodnutí kvůli ochraně informací) uveďte že jde o opakovanou žádost, ale v mezidobí nedošlo ke změně okolností.

Je žádost srozumitelná? Je zřejmé, jaká informace je požadována? Je žádost formulována příliš obecně? (§ 14/5/b) Pokud ano, zašlete žadateli ve lhůtě 7 dní od doručení žádosti výzvu k upřesnění. Výzva přitom musí rozlišovat mezi uvedenými třemi formami nedostatků (srozumitelná - zřejmá - příliš obecná). Každá z nich představuje jiný typ problému formulace žádosti. Výzvu lze zaslat v případě elektronického doručení žádosti jen na elektronickou adresu žadatele bez zaručeného elektronického podpisu. Pokud žadatel žádost neupřesní, anebo ji upřesní nedostatečně, povinný subjekt další výzvu nezasílá a po 30 dnech rozhodne o odmítnutí žádosti.

Vztahuje se žádost (zcela nebo zčásti) k působnosti povinného subjektu (§ 14/5/c Infozákona)? Pokud ne, žadateli ve lhůtě sedmi dní od doručení žádosti zašlete Sdělení o odložení. Sdělení je nutno odůvodnit. Uveďte v něm zejména, že povinný subjekt žádanou informaci ani nemá ani není povinen ji mít. To, zda se informace vztahuje k působnosti, nelze zaměňovat za kompetenci při vyřizování určité věcné agendy. K poskytnutí informace je „kompetentní“ každý orgán veřejné správy, který danou informací disponuje, ať ji získal jakkoliv. Tutéž informaci může poskytnout více povinných subjektů. Výklad pojmu „vztahující se k působnosti“ v zásadě zahrnuje všechny informace, které povinný subjekt má.

Informace se vztahuje k působnosti povinného subjektu, měla by existovat, ale neexistuje (ztratila se). Pak je třeba vynaložit přiměřené úsilí k obnovení požadované informace, čímž dojde k nápravě protiprávního stavu v agendě, v níž požadovaná informace chybí. V případě, že i přes vynaložení přiměřeného úsilí neexistující informaci nelze obnovit, vydejte rozhodnutí o odmítnutí žádosti pro neexistenci informace. V rozhodnutí uveďte, že požadovanou informaci by povinný subjekt měl mít, že prověřil možnosti, jak ji obnovit, ale informaci buď obnovit nelze, anebo by to bylo možné jen při vynaložení nepřiměřeného úsilí. Uveďte doprovodnou informaci o tom, kde a jak se požadovaná informace měla nacházet (v jaké agendě, z jakého důvodu), a pravděpodobný důvod, proč se tam nenachází; nebo uveďte, že není znám důvod, proč informace neexistuje.

Pokud je požadovaná informace již zcela nebo zčásti zveřejněná, v dotyčné části žádosti odkažte na již zveřejněnou informaci (§ 6/1 Infozákona)Je třeba posoudit, zda jde opravdu o požadovanou informaci a zda lze předpokládat, že tato informace bude na daném místě zveřejněná alespoň po dobu jednoho měsíce od doručení sdělení žadateli (například v případě některých elektronických úředních desek jsou informace vyvěšeny jen po krátké období).
 
Na zveřejněnou informaci lze odkázat také ve chvíli, kdy ji ihned aktivně zveřejníte (ve lhůtě sedmi dnů od doručení žádosti). Zveřejnění má několik výhod:

  • Lze se vyhnout požadavku žadatele na papírové kopie. Na tento postup se nevztahuje povinnost vyhovět požadavku žádosti na formu poskytnutí (§ 4/3, § 14/5/d Infozákon).
  • Šetří čas, když o informaci lze předpokládat další zájem veřejnosti. 
  • Vytváří pozitivní informační image povinného subjektu.
  • Informace je pak snadno dostupná pro samotné úředníky.

Zveřejněná informace musí umožnit informaci „získat“ (§ 6/1 Infozákona). To znamená, že zveřejněnou informaci musí být možno stáhnout a též používat. Pokud by tedy zveřejněná informace byla na webu pouze k náhledu by nebyla zveřejněna ve formátu, „jehož specifikace je volně dostupná a použití uživatelem není omezováno“ (§ 4/2 Infozákona, například uzamčený formát pdf, z něhož nelze kopírovat text), žádost nelze vyřídit odkázáním na zveřejněnou informaci a bude nutno informaci poskytnout přímo (nebo změnit formát informace tak, aby vyhovoval požadavkům na zveřejnění).

Najdeme je v § 7 až 12 Infozákona a dále ve zvláštních zákonech. Pokud dospělo vyřízení žádosti až k přímému poskytnutí informací žadateli, pracovník posoudí, zda poskytovaný soubor informací obsahuje některou z dále uvedených chráněných informací:
 

  • utajované informace
  • osobní údaje nebo informace o soukromí
  • obchodní tajemství
  • informace o majetkových poměrech získané podobnými úřady v oblasti daní, poplatků, sociálního a zdravotního pojištění apod.
  • informace nehotové, nové, výhradně interní
  • informace získané při kontrolách, které nevznikají samotnou kontrolou
  • informace o rozhodovací činnosti soudů, o probíhajícím trestním řízení, plnění úkolů zpravodajských služeb
  • a některé další, uvedené v Infozákoně či ve zvláštních zákonech

Pokud požadovaný soubor žádnou z takových informací neobsahuje, informace lze poskytnout. Ovšem pozor, typy a formy ochrany informací jsou různé, mohou být jednoznačně formálně určeny právními předpisy (např. utajované informace) nebo je jejich ochrana právními předpisy definována pouze rámcově a se souvislostmi, které je třeba dále vyjasnit (např. proměnlivost ochrany informací v rámci probíhajících řízení podle fáze dokončenosti řízení). Někdy může být ochrana dána též osobně – některým osobám je možno informaci poskytnout (například těm, o jejichž osobní údaje jde), jiným nikoliv.

Pokud požadovaná informace nevyžaduje ochranu a není předmětem autorské ochrany, poskytne se zasláním (listinně anebo elektronicky) žadateli na adresu, kterou uvedl v žádosti jako adresu místa trvalého pobytu nebo adresu bydliště. Pokud uvedl zvlášť adresu pro doručování, doručí se informace jen na tuto adresu. Adresa pro doručování může být i elektronická. Zaslání informace nemusí být potvrzeno, postačuje běžná evidence odeslané pošty (listinné nebo elektronické) u povinného subjektu (na doručování požadované informace se nevztahuje úprava doručování dle Správního řádu, § 20 Infozákona).

Pokud je informace předmětem ochrany autorského práva, poskytne se na základě podlicenční smlouvy (§ 14a Infozákona). Posuďte, zda informace má povahu autorského díla. Autorským dílem může být jen taková informace, která je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. Může jít nejčastěji o dílo umělecké (např. literární, fotografické, grafické), dílo kartografické nebo o dílo vědecké. Půjde tedy o výjimečné, atypické případy. Dílem nejsou dokumenty, analýzy, podklady, souhrny, rozbory a podobné produkty běžné úřední činnosti.

Víte, kolik lidí je v exekuci ve vaší obci? Podívejte se na naši novou Mapu exekucí!

Nenašli jste odpověď? Nezoufejte!
Nakoukněte do poradny!

Jak převzít iniciativu a aktivně zveřejňovat informace

Úřady mají ve zveřejňování informací rozsáhlé možnosti, problematiku nelze uchopit v jednom krátkém textu. Místo nejčastějších dotazů proto v této sekci najdete delší texty, které komplexněji vysvětlují pojmy jako povinné informace, otevřená data či vytváření a zveřejňování zápisů i usnesení.

Upozorňujeme v souvislosti s aktivním zveřejňováním na:

Pokud uvažujete o zveřejňování smluv a rádi byste se přidali k ostatním, kteří smýšlejí podobně, kontaktujte nás - dokážeme vás propojit a vaše město či obec může výrazně ušetřit. 

Víte, kolik lidí je v exekuci ve vaší obci? Podívejte se na naši novou Mapu exekucí!

Číst více

Osvojte si vše, co úředník potřebuje vědět, v našem praktickém kurzu

Nabízíme seminář na téma svobodného přístupu k informacím

Vše podstatné v 1 dni

  • Naučíme vás, jak dostát požadavkům zákona o svobodném přístupu k informacím.
  • Jednodenní seminář vám poskytne plný přehled.

Máte zájem? Nebo se chcete zeptat na bližší informace?

Nezávazně nám napište

Nabízíme praktické rady k nejčastějším problémům, které úředníci řeší

Projděte si náš e-learningový kurz na téma aktivního zveřejňování formou otevřených dat, který jsme připravili ve spolupráci s Fondem Otakara Motejla. Jeho autorem je Jakub Mráček. Hned v první kapitole se dočtete, co to otevřená data jsou:

  • Data jsou dostupná na internetu a dohledatelná běžnými ICT nástroji a prostředky.
  • Data jsou strojově čitelná, tedy ve formátu, který je jednoznačně čitelný nejen pro člověka, ale také pro počítačový program. Software potřebný ke zpracování takových datasetů by měl být volně (bezplatně) dostupný.
  • Data jsou úplná, tedy zveřejněná v maximálním možném rozsahu.
  • Data jsou dostupná s co nejmenšími překážkami (ať už technickými, nebo právními).

Kurz má akreditaci Ministerstva vnitra, je zcela zdarma a můžete ho absolvovat jako součást průběžného vzdělávání, o kterém rozhoduje vedoucí úřadu. Zkuste vedoucímu kurz doporučit.

Pokud vás problematika otevřených dat zaujala, prostudujte si příručku Fondu Otakara Motejla Jak otevírat data

Zdaleka ne všechny instituce a úřady na webu poskytují informace v takovém rozsahu a takové struktuře, kterou jim ukládají zákony. Veliké mezery mají často například státní podniky nebo městské firmy. Zveřejňování povinných informací obcí a měst každoročně hodnotíme v soutěži Zlatý Erb. Na stránkách lze dohledat množství příkladů dobré praxe.

Právní povinnost zveřejňovat některé informace („povinné informace“) přitom představuje pouze nejmenší povinný rozsah, který by měl vystihnout klíčové údaje. Nad tento rámec obce zveřejňují množství dalších informací, které považují za vhodné – ať už o vlastním rozhodování a agendě samosprávy či státní správy, anebo o kultuře, vzdělávání, dopravě či turismu.

Účel povinných informací

Povinné informace mají zorientovat každého v tom, o jaký povinný subjekt jde, jak funguje, jaké má pravomoce či jak s ním komunikovat (jak podat podání, žádost, kontakty). Pro pracovníka úřadu, funkcionáře nebo zkušeného občana se může zdát některá informace zbytečná, ale je známo, že velká část veřejnosti ani neví, zda obecní úřad je „stát“, zda může dát úkol Policii ČR či zda může zakázat stavbu domu nebo dálnice. Proto mezi povinné informace patří i tak zdánlivě samozřejmé údaje, jako je důvod existence či principy fungování (u obcí to například znamená sloučenou státní správu a samosprávu, fungování zastupitelstva a rady).

Typy povinných informací

1) informace povinně zveřejňované podle zákona o svobodě informací č. 106/99 Sb.:

a) podle § 5 odst. 1 a 2.

odstavec 1

a) důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost,

b) popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob,

c) místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat,

d) postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat,

e) přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí,

f) sazebník úhrad za poskytování informací,

g) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací (§ 18),

h) výhradní licence poskytnuté podle § 14a odst. 4,

i) usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7,

j) adresu elektronické podatelny.

odstavec 2

a) právní předpisy vydávané v rámci jejich působnosti,

b) seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních smluv 2b) podle § 14a.

K této skupině informací vydalo Ministerstvo informatiky Vyhlášku, která stanovuje strukturu a obsah těchto informací.

Body odstavce 1 b) až d) představují návody k řešení životních situací a jsou také podrobně upraveny a rozvedeny uvedenou vyhláškou. Lze využívat odkaz na webové stránky Portálu veřejné správy a Ministerstva vnitra ČR, kde tyto popisy jsou již zpracovány.

Ve Výroční zprávě o poskytování informací (písm. g) je třeba uvádět také všechny výdaje na vedené soudní spory o poskytování informací, a to nejen na externí právní zastoupení nebo v případě prohry náklady protistrany, ale také náklady na vlastní zaměstnance, kteří se vedení sporu věnovali.

Výhradní licence (písm. h) se uvede jen tehdy, pokud informaci chráněná autorským právem povinný subjekt již někomu poskytl s výhradní licencí. Usnesení nadřízeného orgánu (písm. i) se zveřejní, jen pokud k nějakému v předchozí činnosti došlo. Adresu elektronické podatelny (písm. j) je třeba zveřejnit vždy.

Odstavec 2 požaduje zveřejnit jednoduchou metainformaci, tedy informaci o tom, jaké nejdůležitější dokumenty o činnosti úřadu po něm občané mohou žádat. Bude to například rozpočet či strategický plán rozvoje.

b)  podle § 5 odst. 3

Povinné subjekty musejí na svém webu zveřejňovat informace, které poskytly individuálním žadatelům na jejich žádost, a to do 15 dnů od jejich poskytnutí žadateli. Je třeba zveřejnit také znění žádosti o informace, avšak bez uvedení osobních údajů žadatele (tj. např. bez jména, příjmení, data narození, přesné adresy, telefonu či e-mailové adresy). Podle okolností je třeba anonymizovat i některé osobní údaje třetích osob, pokud by zveřejnění na internetu představovalo nepřiměřený zásah do ochrany soukromí.

c) podle § 5 odst. 5

Povinné subjekty jsou povinny zveřejnit na svém webu celý veřejně přístupný obsah všech rejstříků, registrů, evidencí a seznamů, které vedou a které jsou podle zákona veřejně přístupné. Půjde tedy obvykle (u obcí a krajů) o živnostenský rejstřík, rejstřík honebních společenstev či o místní programy snižování emisí podle § 6 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší (č. 86/2002 Sb.) , které vedou kraje a některé obce. Může jít i o další registry či evidence, které splňují podmínku, že jsou podle zákona veřejně přístupné.

Přitom je samozřejmě možné vyřešit například zveřejnění živnostenského rejstříku odkazem na Centrální registr živnostenského podnikání s poučením, že informace odpovídající dané obci lze získat zadáním obce do vyhledávání.

2) informace povinně zveřejňované podle dalších zákonů:

a) podle zákona o ochraně osobních údajů musejí povinné subjekty zveřejnit informace o tom, jaká zpracování osobních údajů provádějí (typ, okruh údajů, okruh příjemců, okruh osob, o nichž se údaje zpracovávají ad.). U některých zpracování, která nevyplývají ze zákonného zmocnění (např. evidence badatelů místního muzea), však tato zpracování musejí oznámit a registrovat přímo u Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde budou zveřejněna v Centrálním registru zpracování osobních údajů.

b) podle stavebního zákona (§ 165 odst. 2) musí pořizovatel (zpravidla obec či kraj) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet. Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu.

c) podle dalších zákonů, které mohou existovat či být nově přijímány a které ukládají různým typům povinných subjektů v souvislosti s různými agendami povinnost některé informace zveřejnit na webu. Úplný přehled není k dispozici.

Nevyplněné povinné položky

Doporučujeme zavést na příslušné stránce webu kolonky pro všechny povinné položky, i když v nich nebude (zatím) nic uvedeno. Nevystavíte se pak pochybnosti, zda chybějící položka znamená vaši nepozornost a nesplnění povinnosti, anebo jen to, že zatím na ni v životě obce nedošlo. Například nemusely dosud žádné žádosti o informace být vyřizovány, přesto je správné rubriku "informace poskytnuté na žádost" zavést. Uvede se v ní pak, že obec dosud žádost o poskytnutí informace neobdržela. Podobné to bude u nákladů na soudní spory, u honebních společenstev, pokud v obci nejsou, a dalších takových položek.

Možnost dalšího využití zveřejněných informací

Je nutno zmínit také povinnost, aby jakékoliv informace, které má úřad k dispozici v elektronicky použitelné (např. textové) podobě, byly zveřejněny na webu způsobem, který umožňuje jejich další zpracování uživatelem. Zakázáno tedy je zveřejnit dokumenty v takové podobě formátu pdf, která neumožňuje další kopírování textu (zamčený text), anebo zveřejnit textové dokumenty ve formátu jpg či pdf jako obrázek. To neplatí, pokud dokument není a nikdy nebyl k dispozici jako text (například staré zápisy, k nimž není elektronická podoba).

Spisová služba

Pokud byl jakýkoliv dokument k dispozici (v papírové či elektronické podobě), vztahovala se na něj pravidla archivního zákona, spisové služby a skartačního řádu. Nikdo nebyl oprávněn jej mimo tato pravidla zničit (vymazat). Pokud k tomu v rozporu se spisovým a skartačním řádem došlo, je povinností úřadu jej obnovit z dostupných podkladů. Proto je nepřípustné, aby například elektronický záznam o jmenovitém hlasování zastupitelstva, který po určitou dobu je v elektronickém hlasovacím systému, byl po několika dnech vymazán. Jde o stejný dokument, jako je samotný zápis jednání, a jeho neoprávněné vymazání představuje vážný prohřešek proti spisové službě.

Vedení radnice má svým občanům podle zákona o obcích zajišťovat v souladu s místními podmínkami mimo jiné i podmínky pro získávání informací o činnosti radnice a životě v obci (kraji). Také má „informovat občany o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva obce a dále jiným způsobem v místě obvyklým“.

Zákon o obcích k zápisu uvádí jen velmi stručný základ: požaduje se uvést počet přítomných zastupitelů, schválený pořad jednání, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. To však pro informování veřejnosti určitě nestačí.

Zápis jednání na zastupitelstvu je nejvýznamnějším dokumentem, který poskytuje veřejnosti informace o rozhodování obce. Jelikož je jednání veřejné a ke každému bodu mohou přítomní občané vystoupit, může dobrý zápis z dobře připraveného a dobře vedeného jednání zastupitelstva plasticky a výstižně zobrazit klíčové otázky, které se v obci řeší. Občanům, kteří se jednání nezúčastnili, může poskytnout informace o různých názorech, zmiňovaných rizicích, alternativních názorech a v posledku i o postojích jednotlivých zvolených zastupitelů při hájení zájmů svých voličů.

Velmi důležité jsou také záznamy jednání Rady. Jednání rady obce (kraje) není „tajné“. Zákon zaručuje pouze neveřejnost jejího jednání. To neznamená, že by informace, které na jednání rady proběhly, měly být utajované. Neveřejnost především zajišťuje pracovnější, klidnější a otevřenější (méně diplomaticky formulované) jednání. Zápis pak může otevřenější diskusi shrnout do formy, která neporušuje ochranu osobních údajů, vyhne se vyostřeným formulacím, ale zachová věcné jádro jednání.

Zápis jednání zastupitelstva

Účel zápisu

Prvním účelem zápisu je podat výstižný obraz o postupu při rozhodování: jaký je výchozí problém či stav, z čeho se při rozhodování vychází, jaké jsou základní názory na věc, kdo podporuje který názor, slovní formulace rozhodnutí (usnesení) a hlasování. Ne všechny tyto prvky lze zaznamenat dokonale, detailně. Někdy musí postačit základní obrys. I ten je přínosem pro transparentnost rozhodování.

Diskuse a usnesení

Například u diskuse – pokud se nepracuje formou doslovného přepisu, případně zvukového záznamu – postačí jen shrnutí hlavních postojů diskutujících a zachycení objektivního jádra názorů v diskusi. Naopak např. text usnesení, ať už přijatých nebo jen navržených, ale neschválených, lze a je správné zaznamenat přesně. Postačí zavést zvyk, že se návrhy předkládají písemně, pouze výjimečně ústně. Návrhová komise či ověřovatel může v případě jednoduchých ústních návrhů poznamenat jejich znění, takže je pak lze přenést do zápisu.

Hlasování

Stejně tak jmenovitý záznam hlasování lze pořídit přesně. Podle velikosti obce (města) lze buď zajistit elektronické hlasovací zařízení, které vytváří záznam u každého hlasování, anebo v případě ručního zaznamenávání je možné zaznamenávat jen závěrečná hlasování či ta, u kterých to některý zastupitel požaduje. Vhodné je zaznamenávat všechna hlasování o nakládání s majetkem. Záznam lze provádět pomocí připravených tabulek se jmény zastupitelů jednoduchým poznamenáním „+“ či „–“, případně dalších značek pro nepřítomnost nebo nehlasování (tzv. zdržel se). Do zápisu se tyto záznamy mohou následně přenést, případně oskenovat a přiložit. Jmenovité hlasování lze v zápis též zjednodušeně vyjádřit tím, že se uvádí aktuální přítomnost, tedy na začátku plný výčet přítomných a záznam o každém odchodu a příchodu, a uvádět jen hlasující proti či zdržující se. Pokud je většina hlasování souladná (všichni pro), postačí tak zaznamenat jen drobné výjimky.

Další obsah zápisu

Zápis je důležitým nástrojem pro zaznamenání i dalších důležitých prvků, které doprovázejí průběh jednání zastupitelstva. Např. jde o zaznamenání prohlášení o střetu zájmů. Město Lanškroun uvádí v zápise pravidelně v úvodu: „Pan starosta dále uvedl, že dle jednacího řádu je povinen zeptat se přítomných členů ZM, zda chtějí učinit oznámení o osobním zájmu či sdělit skutečnosti nasvědčující případnému střetu zájmu u některých bodů navržených k projednání.“

Zápis může též obsahovat záznam o vznesených žádostech o informace, a to jak od členů zastupitelstva (dle § 82 zák. o obcích), tak též občanů dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Taková pasáž v zápise třeba vypadá takto: „Pan Krajči požádal o předložení dopisu od spol. Metrostav a.s.“ . Na takto přednesené žádosti o informace se pak vztahuje další proces jejich poskytnutí, který obec musí dodržet. Podobě je nutno zaznamenat žádosti zastupitelů o informace nebo zodpovězení otázek podle § 82 zákona o obcích.

Zápis je také dokladem o plnění zákonných povinností, zejména umožnění vystoupit občanům ke každému bodu. Pokud občan podá na obec stížnost či žalobu, že na jednání zastupitelstva nedostal slovo, zápis se pak stane důležitým důkazem.

Zápis by měl obsahovat i další informace:

  • původní návrh pořadu s vyznačením bodů, doplněných na začátku či v průběhu jednání,
  • údaje o přicházejících či odcházejících zastupitelích,
  • popis diskuse, a to jak členů zastupitelstva, tak též pracovníků úřadu a dalších vystupujících (občanů, přizvaných odborníků apod.),
  • návrhy nepřijatých usnesení vč. údaje, kdo je navrhl,
  • jako přílohy všechny podklady, které měli k disposici členové zastupitelstva (s ochranou osobních údajů).

Technická forma vytvoření zápisu

Některé obce správně nahrazují zápis jednání tím, že zveřejní doslovný přepis či stenozáznam, anebo stručný zápis (v zásadě vyhovující jen minimálním požadavkům zákona) doplní zvukovým záznamem.

Stenozáznam, doslovný přepis či alespoň stručný popis jednání mají výhodu textového formátu, v němž lze vyhledávat jak podle jmen, tak případně i podle klíčových slov (např. „čistička“). To zvukový záznam neumožňuje.

Ochrana některých údajů

Zápis má být v originále úplný. Ovšem pro potřeby zveřejnění či poskytnutí osobám, které nejsou občany obce (ti mají právo na plné znění včetně osobních údajů), je nutno některé údaje ochránit. Půjde prakticky jen o osobní údaje zmiňovaných třetích osob. V zápise jednání zastupitelstva jich typicky bude méně, naopak v zápisu jednání Rady jich vzhledem k typické agendě rady bude více.

Správný postup je připravovat jednání tak, aby tyto údaje byly prakticky jen v přílohách. Takové přílohy je pak možné pro zveřejnění na internetu či poskytnutí dle zákona o svobodném přístupu k informacím omezit.

Doporučení:

  • vytvářet písemný zápis jednání zastupitelstva i rady, umožňující vyhledávat jména a další klíčová slova,
  • zápis doplňovat zvukovým případně i obrazovým záznamem,
  • pokud je to možné, vytvářet doslovný přepis ze zvukového záznamu, či dokonce ze stenozáznamu,
  • zápisy zveřejňovat na webu (s ochranou některých osobních údajů).

Dobré příklady:

Praha 6 

Tisá

Most 

Vedení radnice má svým občanům zajišťovat v souladu s místními podmínkami mimo jiné i podmínky pro získávání informací o činnosti radnice a životě v obci. Jednou z forem je zveřejňování důležitých dokumentů obce jako samosprávného společenství na webu.

Zápisy a usnesení orgánů obce (rady, zastupitelstva) a případně také výborů zastupitelstva a komisí rady jsou vedle rozpočtu a územního plánu snad nejdůležitější dokumenty, které vyjadřují a zaznamenávají vlastní smysl existence obce jako společenství občanů. Projevují se v nich problémy, které obec řeší, názory, které se nad jejich řešením střetávají, zájmy jednotlivých občanů a jejich skupin.

Usnesení a zápisy

Zatímco samotná usnesení obsahují jen suché znění přijatého rozhodnutí, zápisy toto rozhodnutí uvádějí do širšího kontextu. Zákon výslovně nařizuje jen minimum obsahu zápisu: počet přítomných členů zastupitelstva, schválený pořad jednání, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení (§ 95 odst. 1 zákona o obcích). Rozumně pojatý zápis by však měl navíc zobrazit, kdo a jak k věci diskutoval, jaké argumenty předkládal a jak kdo hlasoval. Velmi vhodné je také uvádět nepřijatá usnesení, protože z nich je často patrné, mezi jakými variantami se rozhodovalo.

Povinnost zveřejňovat

Zákon nenařizuje výslovně tyto dokumenty zveřejňovat. Přesto lze konstatovat, že usnesení zastupitelstva a rady, případně též zápisy jejich jednání, lze podřadit pod pojem „hlavní dokumenty“, jejichž seznam je obec povinna zveřejňovat na svém webu podle ust. § 5 odst. 2 písm. b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Minimální povinnost tedy představuje zveřejnění přehledu těchto dokumentů s tím, že si je občan může vyžádat k nahlédnutí či jinému poskytnutí u obce. Mnohem lepší však je, a to jak z hlediska efektivity a úspory práce při poskytování informací, tak z hlediska dobré praxe a kvality výkonu veřejné správy, tyto dokumenty aktivně zveřejňovat. Převážná část krajů, měst a obcí tak již dávno činí.

Archivace

Důležité je také, jak dlouho do historie jsou tyto dokumenty pro veřejnost na webu dostupné. Existuje nemálo měst a obcí, které je trvale zveřejnily od začátku r. 1990 (často je zpětně digitalizovaly), tedy již za 25 let. Nejde o žádný technický problém, datové objemy nejsou veliké.

Teprve v určité časové řadě mají tyto dokumenty přínos pro transparentnost rozhodování. Umožňují veřejnosti (a často členům zastupitelstva i radním) snadno a rychle se podívat, jak a kdo o určité věci na zastupitelstvu mluvil a rozhodoval před několika lety a jak dnes.

Forma zveřejnění

Z praktického hlediska je pro uživatele nejlepší, když najde dokumenty přehledně a v souvislosti. Tedy například, když pod jedním datem jednání zastupitelstva najde usnesení, zápis, případně záznam hlasování, podklady a přílohy k usnesením.

Anonymizace

Před zveřejněním je všechny uvedené dokumenty nutno anonymizovat. Prakticky to však nebývá obtížné. Znamená to část osobních údajů a informací o soukromí převést na označení, které nevede k identifikaci konkrétního člověka. I když některé skutečnosti, týkající se konkrétních fyzických osob, byly projednány na veřejném jednání zastupitelstva, neznamená to, že je možné je v plném rozsahu zveřejnit na internetu, který má celoplanetární povahu a umožňuje snadno vyhledávat konkrétní informace.

Proces anonymizace ale nemusí vyvolávat obavy – jak ukazuje praxe, není to až takový problém. Při jednáních orgánů obce bývají osobní údaje zmiňovány zcela výjimečně, protože se vychází z písemných podkladů, v nichž jsou uvedeny. Reálně jde tedy především o samotná usnesení, v nichž, nejde-li o poskytnutí veřejných prostředků nebo úředníky a zastupitele obce, je třeba plná jména příjmení uvedených osob nahradit iniciálami (Josef Novák = J. N.), adresu trvalého pobytu nahradit řetězcem XXXX, stejně jako datum narození či rodné číslo (RČ je však zcela zakázáno v této souvislosti používat).

Částečná anonymizace

V případech, kdy je možno považovat třetí osobu, jíž obec něco daruje, prodává, od níž něco kupuje a podobně, za tzv. „příjemce veřejných prostředků“, připouští zákon (Infozákon, § 8 b) zveřejnění tzv. základních osobních údajů (jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.)

Víte, kolik lidí je v exekuci ve vaší obci? Podívejte se na naši novou Mapu exekucí!

Nenašli jste odpověď? Nezoufejte!
Nakoukněte do poradny!

​Jak tvořit dobrá radniční periodika

Vedení radnice je na základě § 35 zákona o obcích povinno v souladu s místními podmínkami zajistit, aby občané získávali informace o činnosti radnice a životě v obci. Pokud vydává např. tištěné periodikum, z právních předpisů mu plyne povinnost ctít rovný přístup k informacím, tj. poskytovat všem skupinám obyvatel přiměřeně informace, které jsou pro ně důležité.

Vydávání periodika za veřejné prostředky a s veřejnou autoritou není jen jednostranný vztah předávání lichotivých či nepolemických informací občanům. Vynakládané prostředky a využití autority radnice (tedy veřejného úřadu) opravňují občany i členy zastupitelstva (zejména opoziční) požadovat od radničních novin také zpětnou vazbu: možnost dozvídat se i odpovědi na otázky, které by si sami představitelé radnice nepoložili, přiměřenou možnost jim tyto otázky aktivně klást a také přiměřenou možnost předkládat ostatním občanům alternativní zprávy, názory a komentáře.

Bohužel dnes převažuje situace, že periodika vydávaná za veřejné peníze poskytují jen informace prezentované aktuálním politickým vedením obce. Zčásti jde o zneužití postavení a prostředků, zčásti též o bezradnost jak korektně poskytovat informace o opozičních či alternativních názorech. Vedení obcí se často bojí hádek a napadání. To je však pouze dětská nemoc, kterou je třeba překonat kultivací periodika, nikoli cenzurou.

Pokud obec má své médium a poskytuje mu záštitu své autority nebo v jakékoli míře přispívá z veřejných prostředků na jeho vydávání, doporučujeme věnovat jeho fungování zvýšenou pozornost. Prvním krokem je zjištění dosavadního stavu i možností jeho zlepšení.

Otevřená společnost poskytuje audity radničních periodik:

  • audit může vést ke zlepšení radničního tisku
  • prověří, jak probíhá komunikace s veřejností
  • prověří nakládání s veřejnými prostředky
  • zjistí, čemu by radnice měla v diskuzi s občany věnovat více pozornosti
  • poskytne zpětnou vazbu
  • zhodnotí, jak se v periodiku reálně zobrazuje politická debata na zastupitelstvu či v dalších orgánech, zda se dostatečně občanům avizují budoucí rozhodnutí, zda periodikum vytváří podmínky pro zapojování veřejnosti do rozhodování

Investice vložená do auditu tohoto typu se vyplatí. Kromě popisu stávajícího stavu navrhujeme konkrétní opatření, která povedou k vylepšení radničního periodika. Na otevřenější komunikaci s veřejností může obec zpětně vydělat - a to i finančně. Lepší komunikace totiž přináší i účelnější a promyšlenější nakládání s veřejnými prostředky.

V sekci nejčastěji kladených otázek najdete základní doporučení, jakými byste se měli řídit, pokud si ve vaší obci přejete mít objektivní, vyvážené a názorově pestré periodikum.

Až si odpovědi je pročtete, navštivte také web www.hlasnatrouba.cz, na jehož činnosti se podílí náš expert Oldřich Kužílek (mj. autor systematického průzkumu radničních periodik a novely tiskového zákona o radničních periodikách). Můžete si zde prohlédnout příklady dobré i špatné praxe či přidat k posouzení periodikum vaší obce.

Číst více

Chcete publikovat kvalitní a vyvážený obsah?

Nechte si poradit odborníky

Audit radničního tisku

  • Nechte si vypracovat auditní zprávu hodnotící váš radniční zpravodaj jako sdělovací prostředek naplňující požadavky tiskového zákona.
  • Přihlašte se na seminář, v němž se dozvíte, jak přistupovat k obsahové tvorbě radničního zpravodaje. 

Máte zájem? Nebo se chcete zeptat na bližší informace?

Nezávazně nám napište

Přečtěte si, co úředníky v otázce radničního tisku nejčastěji trápí

Zastupitelstvo si vyhradí působnost dohledu nad vydáváním periodika a provozování dalších sdělovacích prostředků, jako jsou webové stránky či kabelová televize. Zřídí redakční radu jako výbor zastupitelstva (může jej pojmenovat i redakční výbor či výbor pro media a komunikaci). Působnost v této oblasti výkonu samosprávy nemá být v rukou těch, o nichž se mají poskytovat objektivní informace.

Doporučujeme, aby polovinu redakční rady tvořili zvolení členové zastupitelstva, druhou polovinu je vhodné obsadit dalšími osobami se společenskou autoritou, nepodléhající vedení obce. Redakční rada má odrážet názorovou různost odpovídající místním poměrům.

Starosta a členové rady nemají být členy redakční rady - šlo by o zřetelný střet zájmů (stejně jako starosta a místostarosta nesmějí být členy kontrolního výboru). Svůj příznivý obraz si musejí zasloužit svou činností, nikoli ovládáním informací o své činnosti. 

Redakční rada ve vztahu k redakci (dodavateli)
- ukládá a upřesňuje základní pravidla tvorby periodika, nikoli však detailní řešení v jednotlivých vydáních,
- pravidelně u každého čísla kontroluje jejich plnění (kontrola probíhá následně, redakční rada tedy přímo neschvaluje příspěvky ke zveřejnění).

Redakci může tvořit profesionál nebo dobrovolník, uvolněný či neuvolněný člen zastupitelstva, tiskový mluvčí, pracovník úřadu, vnější dodavatel nebo kombinace uvedeného. Je vhodné, aby tato osoba měla svým postavením nebo smluvním vztahem zajištěnou určitou nezávislost na vedení radnice. Například v popisu práce podle pracovní smlouvy by měl být stanoven úkol dosahovat v periodiku objektivity a vyváženosti.

Pokud funkci redakce plní vnější dodavatel, třeba i externista na smlouvu o dílo, je nutno vždy uzavřít písemnou smlouvu obsahující podrobná ustanovení, která zajistí realizaci pravidel objektivního šíření informací potřebných pro svobodné vytváření názorů. Smlouva musí být veřejně přístupná. Její plnění pravidelně kontroluje redakční nebo kontrolní výbor stejně jako dodávku jakékoli jiné služby. Jako důležitá stránka kvality dodávky má být posuzována přiměřená různorodost prezentovaných názorů.

Obec, redakční rada i redakce se řídí Kodexem radničního periodika, který upřesňuje obecné zásady. Nikdo jiný než redakce by do obsahu periodika neměl zasahovat. Redakční rada jej může usměrňovat jen obecnými pravidly. 

Protože jde o výkon samostatné působnosti, musí redakce respektovat právo občanů seznamovat se i s názory, které redakci či vedení obce osobně nelichotí nebo s nimiž nesouhlasí. Jediným soudcem mezi různými názory jsou voliči. Zveřejňovat polemiku či odlišné názory je třeba v rozsahu přiměřeném podle váhy jednotlivých názorů v místních poměrech. Minimální prostor však má dostat každý názor (právo být slyšen).

Zákonnou povinností je uveřejnit stanovisko členů zastupitelstva (§ 4a tiskového zákona). Vždy proto má být v rozsahu přiměřeném síle tohoto názoru v zastupitelstvu uveřejněno stanovisko zastupitelského klubu (skupiny zastupitelů, v malých obcích i jedince) k tématu místní komunální či regionální politiky.
Pro posouzení vyváženosti se všechna sdělení k aktivitám radnice považují za obsah, který vyjadřuje nebo vytváří politický názor. To platí i u zpráv, které pouze uvádí přijatá rozhodnutí (usnesení) či realizované akce. I k takovým sdělením má veřejnost právo na informace alternativní, a to zejména informace o protinávrzích, výsledcích hlasování, diskusi a alternativních řešeních.

Vhodnou formu uveřejnění alternativních názorů si volí redakce (rozhovor, zpráva, dopis, stanovisko apod.). Názor opozičního zastupitele předaný formou dopisu může například uvést jako citaci v rámci redakčního článku o jednání zastupitelstva. Názory však nesmí zkreslovat.

Redakce odděluje v členění periodika zprávy od komentářů. Vhodné je také oddělovat „politický obsah“ (o aktivitách radnice a názorech na ně) od společensko-kulturního servisu (například jízdní řády, zprávy místních spolků, program kina či rozhovor s celebritou).

Samozřejmě, to je základem práce redakce. Je povinna vynakládat přiměřené úsilí k získání alternativních názorů, např. formou avíza: s přiměřeným předstihem (alespoň 5 dnů, např. e-mailem) informuje členy zastupitelstva, případně místní sdružení a skupiny, o tématech místní politiky připravovaných k uveřejnění tak, aby se mohli včas sami vyjádřit. Z jednání zastupitelstva je povinna „vytěžit“ obě strany polemiky, pokud proběhla, a podat o ní veřejnosti objektivní zprávu (využít lze zápisy či záznamy jednání).

Redakce je povinna publikovat informace o připravovaných rozhodnutích samosprávy. Veřejnosti má poskytnout návod, jak se k těmto budoucím rozhodnutím vyjádřit, a také prostor pro tato vyjádření.

Alternativní sdělení musí být v zásadě vždy zařazena. Jiná otázka je jejich rozsah – zde redakce může hledat přiměřenost.
Redakce však nemusí alternativní názor zařadit, pokud:
-  Rozsah prezentace daného názoru v několika číslech periodika by přesáhl podíl zastánců tohoto názoru v zastupitelstvu nebo mezi obyvateli obce (petice, sdružení občanů apod.). (Redakce v takovém případě může alternativní názor též zkrátit.)
-  Jde o výslovné urážlivé útoky v osobní rovině. Avšak pokud jde o politickou kritiku, mají na ni občané a opozice právo. Funkcionáři musejí počítat s vyšší a ostřejší kritikou a nebrat ji osobně.

Redakce a redakční rada neposuzují pravdivost předkládaných alternativních sdělení (pokud nejde o situaci, kdy by zveřejněním došlo k zásahu do osobnostních práv, za který je vydavatel odpovědný dle tiskového, občanského nebo trestního zákona). O pravdě toho či onoho názoru si zásadně musí činit názor až čtenář. Redakce má přispět k tomu, aby se pravdivost pro čtenáře ukázala až ve střetu argumentů a názorů.

 Redakce nepoškodí uveřejněné alternativní sdělení tím, že spolu s ním zveřejní:
- v rozsahu nepřiměřeně větším „nápravné“ komentáře,
- ironizování nepřiměřené formě kritiky,
- zneužije možnosti vyjádřit se poslední, či to umožní některému politikovi.

Víte, kolik lidí je v exekuci ve vaší obci? Podívejte se na naši novou Mapu exekucí!

Nenašli jste odpověď? Nezoufejte!
Nakoukněte do poradny!

Jak rozhodovat otevřeně?

Omlouváme se, na textu se ještě pracuje.
Děkujeme za strpení.

Chcete si být jisti, že váš úřad uplatňuje otevřený přístup k občanům?

Svěřte se do rukou odborníků

Hodnocení otevřenosti

  • Připravíme vám komplexní hodnocení otevřenosti vašeho úřadu vůči občanům.
  • Získáte cenné informace a důležitá doporučení. 

Máte zájem? Nebo se chcete zeptat na bližší informace?

Nezávazně nám napište

Víte, kolik lidí je v exekuci ve vaší obci? Podívejte se na naši novou Mapu exekucí!

Nenašli jste odpověď? Nezoufejte!
Nakoukněte do poradny!

Do poradny

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy